Klasické křišťálové lustry Kamenický Šenov a Tereziánské lustry.

Něco málo z historie výroby tradičních českých křišťálových lustrů

Již vice než 273 let představuje český křišťálový lustr pro sklářské mistry vrcholnou příležitost ukázat své umění, originalitu a jedinečnost.
Kdy a kde se toto křehké umění zrodilo? Před více než 500 lety na území někdejšího Českého království, kde zkušení a zruční řemeslníci začali objevovat způsoby jak vyrobit sklo a jak mu vtisknout půvabné tvary. Již počátkem 17. století zde skláři vyráběli skleněnou hmotu vzhledem velice podobnou přírodnímu horskému křišťálu. Proto také později dostala název “český křišťál” a byla vysoce ceněna pro svou váhu, čirost a tvrdost. Když pak
byl tento český křišťál tvarován na malé výlisky, ručně vybroušen a vyleštěn, podobal se náhle drahokamu a rozkládal světlo tak dokonale jako dosud žádný jiný umělý materiál.

Český křišťálový lustr během svého dlouhého historického vývoje prošel řadou změn a vylepšeními. Současné české křišťálové lustry a svítidla, ač se na pohled přizpůsobily trendům a požadavkům moderního zákazníka si zachovávají punc tradice, neboť se vždy čerpá z historických podkladů.
Klasickým příkladem jsou např. Tereziánské lustry. Tato svítidla vypadají více jak 180 let stejně a vždy budou patřit k tomu nejkvalitnějšímu a nereprezentativnějšímu, co si můžete pořídit do bytu či pro vylepšení designu osvětlení interiéru domu. Pouze svíčky byly nahrazeny za elektrické žárovky.

Křišťálové lustry Kamenický Šenov a Tereziánské lustry

V roce 1724 získal brusič skla Josef Palme královské povolení stavět lustry. Otevřel svou první dílnu v malé vesničce Prácheň nedaleko severočeského města Kamenický Šenov, a začal čile obchodovat se svítidly. Další dílny zde pak na sebe nenechaly dlouho čekat. Pro skvělé ztvárnění a čistotu foukaného i ručně broušeného křišťálu byly kamenickošenovské lustry záhy velice vyhledávané tehdejší aristokracií. Paláce francouzského krále Ludvíka XV., rakouské císařovny Marie Terezie a ruské carevny Alžběty byly mezi těmi, jimž Palmeho originální lustry vtiskly pečeť dokonalosti.
Pozn: Námi vyráběné Tereziánské lustry si zachovávají nejen styl provedení navrženého panem Palme, ale stejné řemeslné provedení. Proč měnit dokonalé?

V lustru našel křišťál své nejpřirozenější uplatnění a do poloviny 18. století si české křišťálové lustry již zcela získaly Evropu. Jako symboly dobrého vkusu, bohatství a urozenosti se staly stejně prestižními jako drahé šperky. A tak lustrařské dílny v Kamenickém Šenově i okolních vesnicích dostávaly objednávky z paláců a salonů celého světa. Ať byly zavěšeny kdekoli, staly se české křišťálové lustry dekorativním prvkem architektury, a ne pouze zdobným prostředkem osvětlení místnosti. Samy o sobě byly schopny vytvořit impozantní atmosféru v libovolném interiéru a snadno je bylo možno přizpůsobit nejrůznějším
architektonickým stylům. Mnohé nejproslulejší budovy a interiéry světa by bez lustrů sotva mohly zářit takovou nádherou. Toto vše platí i v našem století. Lustrařský průmysl vyšel z hospodářské krize po první světové válce nedotčen, a tak výroba svítidel v kamenickošenovské oblasti mohla dál běžet naplno.
Současné České křišťálové lustry a svítidla harmonicky spojují staleté sklářské tradice s moderními technologiemi. Jejich křišťálový třpyt ozařuje paláce hlav států, parlamenty, vládní rezidence, univerzity, koncertní síně, chrámy a svatyně po celém světě. Právem nazývány "nikdy nezapadající křišťálová slunce", jsou stále korunou sklářského umění, tak jako byly vždy po tři století svého vývoje.